Meditace

Meditace nabízí úžasné a dobře zdokumentované přínosy pro zdraví. Vlastně všechny meditace do jisté míry aktivují parasympatickou nervovou soustavu, snižují hladinu kortizolu, snižují dechový a srdeční rytmus, zpomalují metabolismus, zvyšují přísun krve do mozku a aktivitu v levé prefrontální kůře mozkové (což můžeme pozorovat také u šťastných lidí), posilují imunitní systém a navozují stav uvolnění.

Meditace navíc omezuje bolest, pracovní stres, úzkost, depresi, posiluje kardiovaskulární zdraví, zlepšuje kognitivní funkci, snižuje krevní tlak, redukuje závislost na alkoholu, přispívá k dlouhověkosti a zdravé hmotnosti, omezuje tenzní bolest hlavy, reguluje krevní cukr u diabetiků, zmírňuje premenstruační syndrom, ulevuje od chronické bolesti, zlepšuje imunitní funkci a celkově zvyšuje kvalitu života.

Kdybyste snad chtěli namítnout, že je to všechno způsobeno efektem placebo, existuje jedna studie, která dokonce zkoumala předstíranou meditaci a následně zjistila, že nemá takové zdravotní přínosy jako meditace pravá. Určitě už jste slyšeli, že meditace je docela dobrý nápad. Jenže ona není dobrá jen pro vaši mysl, je to zároveň nezbytná technika pro vyvážení účinků chronického stresu ve vašem životě i těle.

Jak meditovat

Můžete meditovat mnoha způsoby. Například Dr. Deepak Chopra doporučuje přístup VVM (vstaň, vyčurej se a medituj), čímž se chce říci, že pokud si to člověk může dovolit, velmi mu prospěje, když si zamedituje hned ráno po probuzení. Ale když máte malé děti, možná zjistíte, že se vám líp medituje, když mrňata spí nebo jsou ve škole. Kdo pracuje mimo domov, pravděpodobně dá přednost krátké meditaci o polední přestávce nebo těsně před usnutím.

Ať budete meditovat kdykoliv, je skutečně důležité, abyste si přes den udělali čas a umožnili svému tělu uvolnit se. Může to být při meditaci nebo jiných aktivitách. Jste-li přehnaně ambiciózní lidé, zvyklí dělat více věcí najednou a napěchovat si den tuctem různých produktivních aktivit, může vám meditace připadat jako naprostá ztráta času. Nezapomeňte však, že i meditace je produktivní činnost. Děláte to přece pro své zdraví. Je pro tělo stejně důležitá, ne-li ještě důležitější, než chození do posilovny, příprava zdravého jídla a zdravý spánek - a tak vám opravdu vřele radím, abyste se přinutili a vyčlenili si těch dvacet minut denně, které tělo potřebuje k tomu, aby se mohlo uvolnit.

Skáče-li vaše opičí mysl od tématu k tématu, možná zjistíte, že jste vůči meditaci rezistentní. Nebo třeba budete mít pokušení meditaci přeskočit, protože ve chvili klidu se na povrch vynořují emoce, kterým byste se raději vyhnuli, pocity jako smutek, žal či hněv. A někomu může případat zkrátka nudná. Ale ať už si najdete jakoukoli výmluvu, radím vám, abyste to aspoň vyzkoušeli, nejen s ohledem na své fyzické zdraví, ale i další přínosy, jimiž může meditace obohatit váš život. Například silnější duchovní napojení, hlubší pochopení vlastní autentičnosti a lepší přístup k intuitivní moudrosti.

Pokud jste ještě nikdy nemeditovali, začněte tím, že si pro tuto činnost vytvoříte klidné prostředí. Někteří lidé mají pro meditaci vyčleněnou celou místnost. Ale i malou komůrku si lze vyšperkovat tak, aby z ní bylo zvláštní místo, kde se vaše tělo uvolní a duše se spojí se zdrojem. Krásné je meditovat venku. Máte-li možnost navštěvovat klidná místa v přírodě, zkuste si zameditovat na pláži, na nábřeží, na louce nebo v lese, kde vás nikdo nebude rušit.

Někdy je problém najít takové tiché a nerušené místečko, kde se může člověk v klidu uvolnit. Vypněte televizi a zvonění mobilu a pusťte si třeba uklidňující hudbu. Zapalte svíčku a vonnou tyčinku. Měli byste vytvořit takové prostředí, které napomáhá oproštěni mysli od všedních starostí a uvolnění těla.

Pokud s meditací začínáte, vyhraďte si na ni pět minut denně a snažte se tu dobu postupně prodlužovat, až se dostanete na dvacet. Nastavte si stopky, abyste nemuseli pokukovat hodinách, sedněte si na zem, pokud můžete, a zavřete oči. Nemusíte nutně sedět v lotosové pozici, ale sezení na zemi podpoří pocit uzemnění, spojí vás s Matkou Zemí a ukotví vás v těle během meditace. Nebojte se použít polštáře a jiné podpěry, jen abyste se cítili pohodlně. Záda by měla zůstat narovnaná, aby se vám lépe dýchalo. Je-li pro vás sezení na zemi moc nepohodlné, sedněte si na židli a přitlačte chodidla k podlaze, abyste se cítili uzemnění . Jakmile si najdete pohodlnou pozici, zavřete oči, ať vás nerozptylují zrakové vjemy, a snažte se soustředit na svůj dech, jednotlivé nádechy a výdechy. Když se přistihnete při vzpomínání, plánování nebo snění, doporučuje učitel meditace Jack Kornfield, nesuďte se za to, ale nahlas zavolejte: „Ahoj vzpomínání.“ „Ahoj plánování.“ „Ahoj snění.“ Pak se opět vraťte do přítomného okamžiku a soustřeďte se na svůj dech. Jakmile postřehnete, že se vaše myšlenky znovu začínají toulat, zaměřte pozornost na dech a pokuste se mysl vyprázdnit. Pokud dál bloumá a dech k jejímu vyprázdnění nestačí, zkoušejte počítat nádechy nebo si opakujte nějakou mantru.

Chcete-li vyzrát na rušivé obrazy, které se v mysli objevují, můžete začít v duchu procházet své tělo, zkoumat, jestli není někde zatuhlé, a představovat si, jak těmito místy proudí váš dech. Ten si představujte jako zlaté světlo, jež směřuje k napjatým partiím a uvolňuje je. Povolte záda, ramena, břicho, svaly v obličeji. Pokud si nejste jistí, jak na tom která část je, zkuste každý sval nejprve napnout a pak povolit. Začněte na čele a postupujte tělem dolů až ke špičkám na nohou.

Můžete si také vizualizovat uzemňující šňůru, jež vychází z vaší hráze jako elektrický kabel nebo se jako kořeny větví z chodidel. Prochází podlahou a hlínou, zapouští se do skalního podloží a končí v jádru země, k němuž se můžete připojit. Pusťte· všechno, co už vám neprospívá, po této uzemňující šňůře do středu země, kde proběhne recyklace. Zároveň si zkuste představovat, že energie země proudí šňůrou nahoru a naplňuje vás léčivým světlem.

Nebo si samí sebe představte na skutečném či vysněném místě, kde se dokážete uvolnit. Dovolte své mysli, aby toto uvolňující místo prožívala více smyslovými vjemy. Představujte si je, prociťujte je, ochutnávejte, poslouchejte zvuky. Pokud bojujete s nemocí, můžete ke své meditaci přidat léčivou představu. Svým mentálním zrakem si do detailů přestavujte, jak se část vašeho těla postižená nemocí zaceluje a uzdravuje.

Pokud je pro vás příliš těžké utišit svou mysl, zkuste řízenou meditaci. Můžete si pořídit nahrané meditace, v níž vás příjemný hlas provede léčebným procesem, který navodí relaxační reakci.

Až se budete učit meditovat, hlavně se, prosím, nesuďte. Pokud se začnete kritizovat, že meditujete „špatně“, nebo si budete vyčítat, že se vaše neposedná mysl nedokáže uklidnit, budete se jen stresovat a veškeré snahy uvolnit tělo, aby se mohlo začít dávat do pořádku, přijdou vniveč. Buďte k sobě soucitní a chvalte se za každý úspěch, kterého dosáhnete. Zvládnete při meditaci jenom deset dechů? Obejměte se a druhý den to zkuste znovu. Chce to jenom praxi jako všechno v životě. S pravidelným cvičením jde všechno líp a přínosy za to úsilí opravdu stojí.

Další způsoby navození relaxační reakce

Nejen meditace „vypíná“ stresovou reakci a zklidňuje tělo. Vede k tomu také tvůrčí vyjádření, sexuální uvolnění, pobyt mezi lidmi, které máme rádi, návštěvy duchovní komunity, práce, která vyživuje duši, a další relaxační činnosti, jako je smích, hraní si s domácími mazlíčky, psaní deníku, modlitba, krátké zdřímnutí, jóga, masáž, četba, zpěv, hra na hudební nástroj, zahradničení, vaření, tai - či, procházky, horká koupel a pobyt v přírodě . Tohle všechno může rovněž aktivovat parasympatický nervový systém a umožnit tělu, aby se navrátilo do stavu klidu a mohlo se zregenerovat.

Je to nesmírně důležité pro každého z nás. Nejen jako léčba nemoci, ale také jako prevence a způsob prodloužení života.

Parasympatická nervová soustava umožňuje naší mysli i tělu takříkajíc „vychladnout“. Kdyby se vypnul váš sympatický nervový systém, zůstali byste naživu (i když lev by vás nejspíš sežral). Kdyby však vypadla z provozu parasympatická nervová soustava, zemřeli byste. Čili stresová reakce je vlastně jakési dočasné „přepnutí se“ z tohoto stabilního stavu těla. Je to parasympatická nervová soustava, co zklidňuje mysl a uvolňuje tělo a navozuje pocit klidu. Jak píše Rick Hanson v knize Buddhův mozek: „Kdyby mělo vaše tělo hasičský sbor, byla by to parasympatická nervová soustava.“

Když navodíme relaxační reakci, u vesla je parasympatická nervová soustava. Jedině v tomto uvolněném stavu se mohou uvést do chodu přirozené samoobnovující mechanismy, aby opravily, co se v našem těle porouchalo.

Relaxační reakce mimo jiné zlepšuje náladu. Člověk může jen těžko zažívat úzkost nebo depresi, když je pánem situace parasympatický nervový systém. Relaxační odezva může dokonce změnit způsob, jakým se vyjadřují geny. Pro stresované tělo je jako hojivá náplast, neboť omezuje poškození buněk v důsledku chronického stresu.